Anglické nesmyslnosti

24. října 2014 v 2:26 |  Spirála mlčení
Nemůžu si pomoct, ale vždycky, když od někoho slyším "já jsem zvyklý na britskou angličtinu, takže té americké nerozumím", myslím si o tom člověku, že je to - projíždím seznam adekvátních slov - ťulpas. Ťulpas, který se vymlouvá na naprostou pitomost, protože anglicky neumí dostatečně dobře na to, aby porozuměl. Ťulpas, kterému přijde britská angličtina jednodušší zřejmě proto, že nikdy anglicky s žádným Britem S BRITSKÝM PŘÍZVUKEM nemluvil. Myslím si to zcela oprávněně, protože, ač také naučená "britskou cambridge oxford všecko" angličtinou, jsem se teprve v Londýně při rozmluvě s Brity setkala s jazykovou bariérou. Ba ne, ne jazykovou, ale přízvukovou.

Takže až mi příště někdo řekne, že je zvyklý spíš na britskou angličtinu, čímž se rozumí poslech z učebnice typu "page 25, excercise 15, reading 2", zavolám kolegovi Mansůrovi z minulé práce a uvidíme, kolik pravé britské konverzace takový člověk zvládne. Protože Mansůr má strašný přízvuk.

Ale má rád tygří miminka, ZOO, beznaděj a nakreslil mi lišku, takže je nejlepší.


Tahle myšlenka mě napadla teď, v 1:30 v noci při snaze usnout, kdy jsem místo oveček projížděla (narcisticky) své CV v angličtině a přemýšlela, jak vysvětlit jednu z věcí, kterou jsem tam o sobě napsala. A došlo mi, jak moc se lidé na "učili mě britskou aj" vymlouvají a jaký je to nesmysl. Především právě proto, že americká angličtina je uživatelsky dostupnější a srozumitelnější (což soudím podle dvou ze svých učitelů, jednoho kamaráda kamarádů, RuPaula, Kardashians, Ellen DeGeneres, Jimmyho Kimmela a všech ostatních amerických filmů, show a seriálů, které sleduji, protože nemám žádný život a co jiného na práci, že). Naopak britská angličtina je pro někoho, kdo si není v anglických kramflecích jistý, nesrozumitelná. Kvůli přízvuku. Který je ale zatraceně sexy.

A tak jsem, místo zdravého spánkového režimu, vstala (protože jsem měla ještě další nápad, pracovní) a rozhodla se rozebrat svoje jazykové zkušenosti.

Myšlenka č. 1: Jak může někdo tvrdit, že je zvyklý na britskou angličtinu, když většina učitelů jazyků na školách jsou češi, kteří říkají senkjů? (Samozřejmě to nemusí být pravidlem, ale až do maturitního ročníku na střední mě učili jen češi a poslední dva roky nás učila sice milá, ale angličtiny neschopná učitelka, která se při vysvětlování gramatiky dotazovala jedné ze spolužaček.)


Můj první kontakt s anglicky mluvícím světem, když nepočítám školní zájezdy do Anglie, kdy jsem ještě konverzační angličtinu moc nedávala, byl v 17 letech s Kanaďany, se kterými jsme 14 dní několik let po sobě objížděli střední Evropu jako mezinárodní sbor. Proč nikdo nemluví o kanadské angličtině? Které je taky naprosto úplně normálně srozumitelná.

Na vysoké jsem měla na angličtinu Američana, z Pittsburghu. A v tu chvíli jsem měla utrpět naprostý šok, dle pravidla "jsem zvyklý na UK AJ", a neutrpěla jsem nic, maximálně záchvaty nadšení z nejvtipnějšího učitele na světě.

Takže to bychom měli Kanadu a USA. Co další angličtiny?

Další na řadě je Australská angličtina. Která je, pokud má člověk správný přízvuk, taky hodně sexy. Znám jen jednoho Australana, ale už jich ani víc znát nepotřebuju, protože je to nejlepší Australan na světě. Jmenuje se Edward, zřejmě ho už nikdy v životě znovu neuvidím, ale je to nejkrásnější (Australský?) kluk na světě. A povídali jsme si bez jakýchkoli přízvukových bariér.


A konečně, konečně jsem se v životním příběhu dostala k tomu, abych poznala tu pravou britskou angličtinu. Takže když jsem poprvé mluvila s Mansůrem na drinku po práci a moje každé druhé slovo bylo "cože?", pochopila jsem, že to je to nejtěžší na všech jazycích, porozumět silnému přízvuku (a že se musím mnohem víc soustředit, protože ty drinky taky udělají své). Jistě, každá anglicky mluvící země má jiná slovíčka. Někde je College, jinde University a jinde je to první High school, ale pořád je to jedna a ta samá angličtina. Ale s jiným přízvukem.

Myšlenka 2: Nikdy jsem neviděla Angličana, který by říkal "jsem zvyklý na britskou angličtinu, takže Američanům vůbec nerozumím". Vždyť je tahle výmluva od začátku naprostá pitomost!

Navíc britský přízvuk na středních školách neučí. Možná výslovnost, ale jen jednu. A tak říkám "denc", ale v Anglii je to najednou "dáns" a já se rozplývám jako zmrzlina na sluníčku a libuji si v tom nádherném přízvuku, který jsem tak dlouho ignorovala, protože zásadně nemám ráda to, co milují všichni ostatní.

Stejně tak španělština a portugalština. Jistě, že se Španělská a Latinoamerická španělština liší, ale i přesto jsem si, se svou mizernou španělštinou, mohla povídat jak s Katalánkou, tak s Chilenkou. A Brazilci a Portugalce nezabránilo, v londýnské kanceláři, vesele portugalsky pomlouvat všechny okolo.

My, češi, se na všechno vymlouváme, a z toho pramení ten pravý počátek tohoto nesmyslného tvrzení. Protože je jednodušší říct, že něčemu nerozumím, když jsem přeci naučená na jiný styl, než přiznat, že tomu nerozumím proto, že to vlastně vůbec neumím. A to neplatí jen u angličtiny, ale naprosto u všeho.

Takže teď přidávám ke svému jazykovému zkoumání také záležitost přízvuku. Pořád si ale myslím, že nejsložitější je naučit se být vtipný v cizím jazyce, protože tím se člověk dostane do úplně jiné roviny. Chápat dvojsmysly a narážky je úplně jiný jazykový level, který mě FCE Gold oxford nebo jak se jmenují ty učebnice, nenaučí.

Protože od určité chvíle v životě celý svět okolo sebe zkoumám a analyzuji (asi tak od první vteřiny, co jsem se narodila) a od trochu pozdější doby se na všechno dívám očima výzkumníka, protože je mnohem zajímavější si říct "proč to ten člověk dělá?", když se setkáte s něčím bizarním, než jen obyčejné "co to dělá?".

[Intermezzo: Doufám, že si taky říkáte "proč to ta Lamča vůbec píše? A proč se tak nad ostatní povyšuje?" Je na to docela legrační odpověď.]

Nějak jsem se po dlouhé době rozepsala, že?

Jedna z věcí, na kterou jsme přišli s mými neanglickyoriginálněmluvícími zahraničními přáteli je fakt, že nejlépe si v angličtině rozumí cizinec s cizincem. Protože mají naučené poměrně stejné základy a formulace a protože mají cizinecké přízvuky, které chápou a vědí, co by to něco mohlo znamenat, a jak to ten druhý myslí.

Takže to bych měla Kanadu, USA, Anglii a po nedávném telefonátu s R. také Irsko. Co mi ještě chybí? Skotsko? Nový Zéland?


Teď by mělo následovat nějaké vtipné zakončení, nebo vůbec jakékoli zakončení, které by shrnovalo podstatu myšlenky článku, ale nechce se mi, takže místo toho řeknu něco jiného. Kromě toho, že nemám ráda #hashtagy# se v mém životě objevil další sociálněmediální nepřítel. NENÁVIDÍM NEFUNGUJÍCÍ THUMBNAILS!

#yolo

P.S.: Mým původním úmyslem bylo ozdobit článek nějakými krásnými anglickotématickými obrázky, takže jsem zadala googlu povel "uk queen gif" a toto jsou nejlepší nálezy.
 


Komentáře

1 Em Age Em Age | Web | 28. října 2014 v 19:16 | Reagovat

Já to mám spíš naopak - naučená americkými zpěvačkami, americkými seriály a filmy americkými, jsem zvyklá na americkou angličtinu. :D Rozumím, i když mě v Praze osloví Američan. Rozumím naštěstí, i když mě jednou oslovila Australanka. S Britem jsem ještě nemluvila, ale jsem si jistá, že bych si nějak poradila. Britský a australský přízvuk je podobný.
Jinak já zase nechápu, jak někdo může říct, že nechápe rozdíl mezi britským a americkým přízvukem. :D

2 Em Age Em Age | Web | 28. října 2014 v 19:16 | Reagovat

Jinak tento článek dávám do výběru na blogosvet.blog.cz :)

3 Choi Mari Choi Mari | Web | 3. listopadu 2014 v 15:07 | Reagovat

Je pravda, že cizincům se rozumí daleko snadněji. Žiju teď v indické rodině a těm nemám problém rozumnět, i když jejich mladší syn má yorkshirský přízvuk a to je vážně hrozný. Vím, že ve Skotsku mají daleko tvrdší přízvuk, ale i ten Yorkshire je vážně něco. O jiných angličtinách moc nevím, ale když se někdo z rodiny dívá na Přátele nebo nějaké americké filmy, tak to zní naprosto stejně. Já žádný rozdíl moc neslyším.

4 Kika Kika | E-mail | Web | 10. listopadu 2014 v 20:00 | Reagovat

A já to mám úplně nejlehčí, nejsem zvyklá ani na americkou ani na britskou ani na ty další - ale kvůli krásnýmu australanovi bych se to klidně učila :D

5 lamentia lamentia | Web | 19. listopadu 2014 v 13:32 | Reagovat

[1]: Americké angličtině taky rozumím líp, u té anglické mi občas chvíli trvá, než mi dojde, co někdo řekl (což je docela trapné při rozhovoru :D). A děkuji za výběr do blogosvěta :)

[3]: S cizinci se mluví hezky :) Jaké to je, žít v indické rodině? Americká angličtina mi přijde taková "čistější", hezky je to poznat, když jsou v amerických talkshow britští hosté (třeba Keira Knightly u Jimmyho Kimmela)

[4]: Taky řešení :D

6 Choi Mari Choi Mari | Web | 4. ledna 2016 v 18:50 | Reagovat

[5]: Rozhodně se mi moc líbilo, že si Indové vevnitř sundavají boty a taky, že skoro každý den vaří (víme, co se říká o Britech).

Ohledně přízvuku, americké angličtině je sice o něco líp rozumět, mě ale přijde, že oproti té britské zní tak nějak "sprostě". Ta britská mi prostě zní o dost víc elegantně a zdvořile.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama